Home » Společnost » O 8 až 10 procent vyšší mzdy budou žádat odbory v kolektivním vyjednávání 2018

O 8 až 10 procent vyšší mzdy budou žádat odbory v kolektivním vyjednávání 2018

Růst mezd o 8 až 10 procent v soukromé sféře budou příští rok prosazovat firemní odbory. Zaznělo to dnes v Praze na mítinku Konec levné práce, na který přijelo zhruba 1500 odborářů z celé republiky.

Podle představ odborů by zároveň minimální mzda měla dosahovat poloviny průměrné mzdy v ČR. Nyní se blíží ke 40 procentům. Od ledna se zvýší o 1200 Kč na 12 200 korun.

„Jsme si vědomi, v jaké situaci se nacházíme. Jsme hrdí zaměstnanci. Není naším cílem firmy likvidovat. Zjistíme si, jak se firmě daří, kolik odvádí na budoucnost, kolik dává matce,“ uvedl předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Dodal, že ekonomika roste a nezaměstnanost je nízká.

Pro letošní rok prosazovaly odbory růst o 5 až 5,5 procenta. Tenkrát jim prý kritici říkali, že jsou to likvidační požadavky, ale podle Josefa Středuly to naopak českému hospodářství pomáhá, protože růst českého HDP je závislý na růstu spotřeby domácností.

Za minimální mzdu pracuje zhruba 132 tisíc lidí, především v ubytování, pohostinství a stravování. Průměrná mzda činila ve druhém čtvrtletí 29 346 korun, v meziročním srovnání to byl růst o 7,6 procenta.

Volební programy parlamentních stran oberou rozpočet o miliard

Kolem 1500 odborářů se začalo připravovat na vyjednávání o růstu mezd ve firmách. Nejdřív se zaměřili ale na srovnání volebních programů před říjnovými volbami do Sněmovny. Podle Středuly na zaměstnance strany příliš nepamatují a záměry některých stran by připravily státní rozpočet o desítky až stovky miliard.
Odboráři srovnávali sliby stran, které se týkají zvyšování mezd a platů, daně z příjmu, hospodářské politiky či pracovních podmínek. U řady stran podrobnější plány nenašli. Zaměřili se pak na konkrétnější záměry čtyř stran – ANO, ČSSD, ODS a TOP 09. Podle Středuly růst výdělků slibují všechny z porovnávaných stran. Většinou počítají se snížením odvodů či daní. Odboroví analytici spočítali, že prosazení záměrů ČSSD by připravilo státní rozpočet o 73 miliard. Plány ANO by snížily příjmy státní pokladny o 95 až 137 miliard, TOP 09 o 230 miliard a ODS asi o 193 miliard korun. Předáci uvádějí, že by tak chyběly třeba peníze na důchody.

„V České republice je skutečně levná práce a musí se s tím něco dělat. Byl bych rád, aby ti, co budou zvoleni, na to nezapomněli, jakmile vstoupí do Sněmovní 4, kde sídlí Sněmovna. Je rozdíl mezi prohlášením v programech a reálnými kroky,“ řekl Středula. Vyzval odboráře, aby šli k volbám.

Dlouhý přispěl sám k současné mzdové mizérii a nyní mlží

Průměrná mzda v soukromém sektoru v posledních letech rostla méně než průměrný plat. Stát tak svým zaměstnancům přidával v průměru víc než firmy svým lidem. Od roku 2011 do konce loňska si podle údajů informačního systému o průměrném výdělku pracovník v privátním sektoru polepšil průměrně o 3200 korun hrubého, ve veřejné sféře o 5800 korun. Průměrný plat loni činil 29 501 korun, průměrná mzda 28 969 korun.

Prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý k požadavkům odborů uvedl, že tři čtvrtiny firem zvyšovaly mzdy a více než 40 procent jich přidalo o více než pět procent. Stejné procento podle něho zamýšlí zvyšovat mzdy možná ještě více v příštím roce. „Proč tedy ten humbuk,“ dodal Dlouhý.
Odbory uvádějí, že bez jejich tlaku by zaměstnavatelé dobrovolně pracovníkům nepřidávali. Středula řekl, že pokud si zaměstnanci budou chtít vymoci zvýšení výdělků stávkovou pohotovostí či stávkou, odborová centrála je podpoří.

Dlouhý označil jednání odborů za velmi agresivní, obvinil je z agresivního vyhrocení situace.
„Jestli chceme mzdy jako na Západě, musíme pro to něco udělat, ne jenom hulákat. Hulákat na ulicích, hulákat v televizi, hulákat na tripartitě … Začněme se bavit o tom, co udělat, aby mzdy mohly dlouhodobě růst a přestaňme sklouzávat k populismu,“ řekl Dlouhý.

Podle Středuly vzkaz Dlouhého nedává smysl. Podle něho totiž právě Dlouhý, když byl ve vládě, byl jedním z těch, kdo přispěl ke „mzdové mizérii, kterou tady máme, a k té mzdové Železné oponě, kterou máme mezi Západem a Východem.

“Dlouhý byl ministrem průmyslu a obchodu v letech 1992 až 1997, v letech 1989 až 1992 ministrem hospodářství ČSFR. ČR se mohla vyvíjet úplně jinak, kdyby právě lidé jeho typu nerozhodovali o mzdové regulaci, která tady byla, řekl odborář. Zdůraznil také, že „my nikoho nevydíráme, my vyjednáváme.“

Nízské české mzdy jsou pro odboráře z Německa i Rakouska nepřijatelné

Je nepřijatelné a skandální, když zahraniční firmy zaměstnancům v nových členských zemích EU vyplácejí výrazně nižší mzdy než doma. Odbory z unijních států by měly společně tlačit na srovnání a růst výdělků v sedmadvacítce. Na odborářském shromáždění v Praze to dnes řekli předáci evropské, německé, rakouské a české odborové centrály. Podle nich by byl potřeba evropský právní rámec.

„Potřebujeme správný právní rámec. Není přípustné, aby nadnárodní společnosti v nových zemích, v nichž je produktivita 80 procent, vyplácely 25 procent. To je skandální,“ řekl generální tajemník Evropské odborové konfederace (ETUC) Luca Visentini.

Podle něj o srovnání podmínek musí usilovat nejen odboráři ve firmách, ale přispět k němu musí i Evropská komise a vlády jednotlivých zemí.

Také podle předáka rakouské odborové centrály ÖGB Ericha Foglara musí odboráři po celé Evropě důsledně bojovat proti mzdovému a sociálnímu dumpingu a tlačit na vedení sedmadvacítky, „aby konvergence konečně byla cílem EU“. „Nové země nesmějí mít nižší mzdy, to není fér… Zaměstnanci v zemích kolem nás (kolem Rakouska), kteří mají stejné pracovní podmínky, musí mít stejnou mzdu,“ řekl Foglar.

Podle šéfa německé odborové centrály DGB Reinera Hoffmanna není přípustné, aby zaměstnavatelé z bohatších unijních států zneužívali situaci v chudších zemích. „Není přijatelné, aby velké německé koncerny situaci v ČR i jinde trvale zneužívali, lidi platili hůř pod jejich výkonem a produktivitou a doma hrozili, že když se zvýší mzdy, půjdou jinam,“ řekl Hoffmann. Dodal, že odbory musí postupovat společně a růst mezd prosazovat. „Evropa potřebuje lepší výdělky,“ uvedl.

O podpoře slovenských odborů ujistil účastníky mítinku předseda Konfederace odborových svazů Slovenské republiky Jozef Kollár. Jako zajímavost uvedl, že Slovensko bude mít možná růst minimální mzdy zakotvený v ústavě.

Podle předsedy Josefa Středuly mezi starými a novými členskými zeměmi stojí „mzdová železná opona“. Uvedl, že sociální práva by měla upravovat evropská směrnice. Zakotvit by měla mimo jiné právo na vyjednávání a respekt k zaměstnancům, míní Středula.

Podle předáka nejsilnějšího Odborového svazu KOVO Jaroslava Součka český pracovník vydělává 27 procent hrubého příjmu svého německého kolegy, po zahrnutí cen v obou zemích příjem odpovídá 42 procentům.

„Začali nás se mzdami dobíhat i předbíhat země, u nichž bychom to nepředpokládali. Léta se tu mluvilo o tom, že ČR je díky levné práci konkurenceschopná. Za rakouské či německé částky si koupíte dva až tři české zaměstnance,“ podotkl Středula.

zdroj: http://www.e-sondy.cz/aktualne/6774-3/o-8-az-10-procent-vyssi-mzdy-budou-zadat-odbory-v-kolektivnim-vyjednavani-2018-

Add a Comment

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

More 249 posts in Společnost
Recommended for you
Ženy převažují v orgánech statutárních firem jen v sedmi odvětvích

Ve statutárních orgánech českých firem jen v sedmi ze 468 analyzovaných odvětví převládají ženy. Výrazná...