Home » Politika » Univerzitní nemocnice: hrozba obrovského odstátnění majetku

Univerzitní nemocnice: hrozba obrovského odstátnění majetku

Poslanci projednávají kontroverzní vládní návrh zákona o univerzitních nemocnicích. Zatímco ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík jej považuje za potřebný posun, předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníková varuje, že by přinesl největší odstátnění majetku ve zdravotnictví za posledních dvacet let.

Podle slov ministra Miloslava Ludvíka (ČSSD) se návhrhem zákona o univerzitních nemocnicích žádá několik věcí. „Opustit nevhodný a přežitý status státní příspěvkové organizace a přejít na nový model správy a hospodaření organizace, který odpovídá velikosti a úkolům dnešních fakultních nemocnic. Zachovat páteřní síť nemocnic, které poskytují nejkvalitnější zdravotní péči ve všech potřebných oborech, a to nikoliv jen v těch lukrativních, jak je tomu u některých soukromých zařízení. V zákoně se tak řeší i problematická místa spolupráce mezi univerzitou a nemocnicí. Dále: univerzitní nemocnice budou mít snadnější řízení a větší ekonomickou svobodu z pohledu zákonné regulace, ale zároveň budou pod dohledem rady, která bude vždy složena ze zástupců vlády, což jsou ministerstva zdravotnictví a financí, ze zástupců univerzit a ze zástupců zaměstnanců. Takto široké zastoupení řízení v dnešních fakultních nemocnicích ani omylem není. Statutární orgán bude v podstatě nadále jmenován a odvoláván ministrem zdravotnictví, jako dneska, ale budou tam nastaveny daleko přesnější podmínky, aby statutární orgán, který bude odpovídat celým svým majetkem, měl taky možnost nějakým způsobem nemocnici řídit, abychom vyloučili riziko morálního hazardu, které tam dneska je,” uvedl při prvním sněmovním čtení. Odmítl, že by se jednalo o lex Ludvík, tedy o zákon, který by si ministr šil na míru coby ředitel motolské nemocnice. Je to spíš lex anti Ludvík,” řekl s odkazem na to, že návrh daleko tvrději a zpřísňujícím způsobem nastavuje podmínky řízení nemocnic, které jsou dnes řízeny jen ředitelem, „který je víceméně monokratickým orgánem, teoreticky nemá žádné limity”. Dodal, že univerzitní nemocnice by byly zřízeny a zrušeny zákonem. „Dneska máme fakultní nemocnice řízeny jednou vyhláškou,” podotkl.

Co bude s dluhy nemocnic?

S návrhem zákona zásadně nesouhlasí Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR. Jeho předsedkyně Dagmar Žitníková opakovaně uvedla, že uvedení normy do praxe by přineslo největší odstátnění majetku ve zdravotnictví za posledních dvacet let. Tyto nemocnice přitom představují majetek v hodnotě okolo 60 miliard korun, s ročním obratem kolem 100 miliard. Žitníková spolu s předsedou Českomoravské konfederace odborových svazů Josefem Středulou odmítnutí zákona jako celku obšírně zdůvodnili v samém zárodku – letos 20. února na jednání tripartity. A již na jednání 24. ledna Žitníková zdůraznila i to, že návrh není v souladu s vládním programovým prohlášením vlády, byl vypracován a předložen v rozporu s legislativními pravidly vlády, bez věcného záměru a bez RIA. Jak uvedl portál Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR, pokud se má seriózně jednat o novém zákonu a zlepšení fungování fakultních nemocnic, nelze než se vrátit na začátek, předložit návrh, propojený věcně a ekonomicky, zpracovat RIA a sdělit pravdivý stav jednotlivých zařízení. V nedávném rozhovoru pro Sondy Revue Žitníková uvedla, že není vyčísleno, jaké závazky fakultní nemocnice mají a jaké dopady by tyto závazky měly po změně jejich právní normy na jejich praktické fungování. „Z informací, které jsme dostávali v minulých letech, se můžeme domnívat, že některé fakultní nemocnice mají z minulých let finanční závazky v řádech mnoha set milionů a možná miliard korun. Co bude s dluhy nemocnic? V návrhu není řešena možnost podpory státu, což je velký problém,” upozornila mimo jiné.

Prodej lukrativních nemovitostí?
S návrhem zákona vyslovila nesouhlas i poslankyně Soňa Marková (KSČM). „Univerzitní nemocnice se stanou samostatnými subjekty, které nebudou mít automaticky nárok na smlouvy se zdravotními pojišťovnami, jak původně předpokládal zákon o neziskových zdravotnických zařízeních,” uvedla ve Sněmovně. „Univerzitní nemocnice budou odpovědné za veškeré hospodaření a nebudou se moci spoléhat na pomoc státu. Už dnes jsou některé fakultní nemocnice v mnohamilionové ztrátě, konkrétně se hovoří o Nemocnici u svaté Anny nebo Královských Vinohradech. A ze strany rektorů univerzit, kteří jinak vznik zákona o univerzitních nemocnicích vítají, je požadavek na oddlužení, se kterým ale ministerstvo zdravotnictví nepočítá. Naskýtá se otázka, jestli univerzitní nemocnice nebudou v případě finančních problémů hledat finančního partnera a nemůže se tak otevřít možnost privatizace. Podle některých hrozí i prodej lukrativních nemovitostí v centrech a následný přesun těchto nemocnic na okraj měst. Zatímco dnes případný prodej musí schválit vláda, podle tohoto návrhu zákona tak mohou učinit pouze ministerstvo zdravotnictví a ministerstvo financí,” pokračovala. Podle jejích slov jistou obavu vzbuzuje i fakt, že návrh zakotvuje definici univerzitních nemocnic, ale český právní řád vůbec nedefinuje obecný pojem nemocnice, strukturu, funkce a dělbu činnosti mezi jednotlivými typy zařízení. „Tento neblahý stav trvá od roku 2012, kdy byl tehdejší pravicovou vládou překotně zrušen zákon o péči o zdraví lidu a bez řádného projednávání nahrazen třemi jinými zákony – zákonem o zdravotních službách, zákonem o specifických zdravotních službách a zákonem o zdravotnické záchranné službě,” zdůraznila.

Různé úhly pohledu

Podle bývalého ministra zdravotnictví Leoše Hegera (TOP 09) přišel návrh zákona o univerzitních nemocnicích do sněmovny pozdě. Vláda, ve které působil, měla podle jeho slov připravený zákon, který byl stávajícímu podobný – ne ve všem, ale v hlavních principech. „Hlavním efektem nového zákona bude odstátnění fakultních nemocnic,” uvedl při prvním sněmovním čtení. K návrhu se vyjádřil i poslanec Bohuslav Svoboda (ODS). Podle něj zákon o univerzitních nemocnicích naše zdravotnictví i školství „nesmírně potřebují”. Zůdraznil, že to je premisa, ze které vychází. „Nevnímám tento zákon jako lex Ludvík,” reagoval na slova ministra. „Nazývám ho lex ředitel. Je to stejné jako se zákonem, který připravoval Leoš Heger. Jsou to zákony, které připravovali zkušení ředitelé nemocnic, a tudíž jejich pohled samozřejmě převážně dokáže reflektovat problematiku zdravotnickou, nemocniční, ne fakultní,” řekl. On byl v minulosti jak děkanem fakulty, tak ředitelem nemocnice (Královské Vinohrady). Snaží se na zákon tedy dívat z obou úhlů. „Co je vlastně podstatou univerzitní nemocnice? Čím se liší od všech dalších nemocnic? Když si to vezmeme a půjdeme k principu, tak tím, že zajišťují výuku a vzdělávání nových lékařů, ostatních zdravotnických pracovníků, sesterských povolání, zajišťují vědu, výzkum a v neposlední řadě i zdravotní péči o pacienty. Jestliže to, co dává univerzitní nemocnici název univerzitní, je její školská část, je v tom principu i vyjádřeno, že tato část by měla mít svoji funkci,” řekl. Podle něj by zákon principiálně měl řešit, že univerzitní nemocnice je zdravotnický provoz i fakulta. „A fakulta by měla mít ve funkci nemocnice zásadní úlohu a možnost do řízení nemocnice hovořit,” dodal.
Jak je z různých názorů a úhlů pohledu na zákon znát, norma je především nevydiskutovaná, na což odbory upozorňují od začátku. Navzdory tomu, že v prvním sněmovním čtení odolala návrhům na zamítnutí i vrácení k dopracování a byla přikázána k projednání výboru pro zdravotnictví coby garančnímu a výboru školskému, určitě by nebylo rozumné ji uspěchat a přes neshodu na tripartitě i další odborné výtky protlačit v tomto volebním období. Jedno je jisté: návrh projde ještě dlouhou (nejen) sněmovní diskusí.

zdroj: http://www.e-sondy.cz/aktualne/6568-3/univerzitni-nemocnice-hrozba-obrovskeho-odstatneni-majetku

More 148 posts in Politika
Recommended for you
Zákonem roku 2016 je novela zákona o svobodném přístupu k informacím z dílny Ministerstva vnitra

Vítězem ankety Zákon roku 2016 se stala novela zákona o svobodném přístupu k informacím. Výsledky...