I nemoci mají svá čísla…Víte, co se skrývá pod první až sedmou dětskou nemocí?

Pátá, šestá nemoc, o těch jste určitě slyšela. Jak je to ale s ostatními „očíslovanými“ infekčními dětskými nemocemi? Některé sice nejsou pro děti zpravidla nijak nebezpečné, vážné problémy ale mohou způsobit potenciálně těhotné mamince, respektive jejímu nenarozenému miminku. I proto se proti některým v současnosti očkuje. Pojďme na to ale pěkně popořádku.

První dětská nemoc je častěji známá jako spalničky

Toto vysoce nakažlivé virové onemocnění se přenáší, stejně jako všechny ostatní, o kterých bude řeč, kapénkovou infekcí. Inkubační doba se pohybuje kolem dvou týdnů, infekční je ale dítě (eventuálně dospělý) už dva až čtyři dny před výskytem vyrážky a ještě čtyři dny po jejím ústupu.

„Výsevu vyrážky předchází obvykle horečka, kašel, rýma, zánět spojivek, bílé léze na sliznici v oblasti horních stoliček, kterým se říká Koplikovy skvrny. Po 2 až 4 dnech se objeví splývavý růžovo-červený exantém. Nejdříve za ušima, poté se šíří na obličej, postupně na trup a končetiny, stejným směrem i mizí,“ vysvětluje dětská lékařka MUDr. Silvie Kelifová s tím, že častým problémem bývají komplikace jako např. zápal plic, poruchy centrálního nervového systému, průjem apod.

„Terapie je především podpůrná, tedy symptomatická. Podávají se léky proti horečce, dbá se na dostatek tekutin. Nutná je izolace, protože jsou spalničky vysoce infekční. U dětí s porušenou funkcí imunitního systému lze zvážit podání protilátek k zabránění rozvoje onemocnění. Zcela zásadní je samozřejmě dostatečné proočkování,“ doplňuje MUDr. Silvie Kelifová.

U nás se naštěstí v posledních letech podařilo díky povinnému očkování spalničky eliminovat a jejich výskyt je spíš sporadický.

Podle Státního zdravotního ústavu se mimořádně vyšší počet onemocnění objevil v roce 2014 v Ústeckém kraji, který zapříčinil případ spalniček importovaný z Indie, od něhož se infekce v důsledku nepříznivé shody okolností rozšířila mezi veřejnost a zdravotníky.

V současnosti se očkuje kombinovanou látkou proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám (MMR). První dávku tzv. živé vakcíny by měl váš drobeček dostat kolem 15. měsíce věku.

Druhá dětská nemoc ukrývá spálu

Možná si ještě ze svého dětství nebo vyprávění rodičů vzpomenete na přísná opatření, která provázela toto onemocnění. Izolace, dezinfekce a likvidace hraček, kterých jsme se byť jen dotkli, a následný odvoz do nemocnice. Můj jinak za každých okolností drsný strýc tyhle střípky z dětství z paměti nikdy nevymazal…

Spálou lze onemocnět opakovaně. Na vině je opět kapénková infekce a nemocný v inkubační době, která trvá obvykle dva až pět dní. Spála začíná podobně jako angína. Dítě bolí v krku, zduří mu krční lymfatické uzliny, horečky šplhají nahoru a s nimi jde ruku v ruce zimnice, únava a malátnost. Jazyk je nejprve povleklý, později červený neboli „malinový“, což je typický znak provázející toto onemocnění.

Můžou se objevit bolesti bříška a zvracení. Za den nebo dva se objeví typická drobná vyrážka, která se šíří do podbřišku a slabin, zevnitř stehen a na bocích trupu a také do podpaží, v obličeji se ale neobjevuje. Tady už přicházejí na řadu antibiotika a léky proti horečce, je třeba myslet na pravidelné doplňování tekutin.

Ve školkách často řádí i „příbuzná“ spály, tzv. spálová angína. „V obou případech, u spály i spálové angíny, se jedná o onemocnění vyvolané bakteriálním kmenem pyogenního streptokoka,“ vysvětluje MUDr. Silvie Kelifová. Liší se právě především již zmíněnou charakteristickou vyrážkou.

Třetí dětská nemoc označuje zarděnky

Prcek většinou toto onemocnění snáší dobře a nemívá těžký průběh, komplikace však může způsobit těm nenarozeným – tedy pokud onemocní těhotná maminka, která nemá přítomné ochranné protilátky. I proto bylo očkování proti nim zařazeno mezi povinná.

„Riziko poškození plodu klesá s délkou gravidity,“ upřesňuje MUDr. Aneta Klimešová z dětské kožní ambulance FN v Motole s tím, že největší nebezpečí hrozí při infekci v prvním trimestru.

„Konatálně získané zarděnky se projevují vznikem tzv. Greggova syndromu, který provází hluchota, srdeční vady a postižení oka. Častá bývá i porucha centrální nervové soustavy,“ dodává.

Inkubační doba zarděnek je průměrně sedmnáct dní. Vyrážka začíná na obličeji a šíří se po celém těle, jen na končetinách bývá méně výrazná. Může se objevit rovněž zduření uzlin. Léčba je pouze symptomatická, což obnáší zmírňování obtíží a klidový režim. Nemocné děti by měly kvůli šíření nákazy zůstat v izolaci. „Po prodělání zarděnek nebo po očkování zarděnkami by se měla rozvinout celoživotní imunita,“ doplňuje MUDr. Silvie Kelifová.

Čtvrtá dětská nemoc

Má hned několik poměrně krkolomných názvů. Označuje se jako Pseudoscarlatina, Filatov-Dukeho nemoc, někdy také jako nepravá spála nebopseudospála. „Dnes se ale již nepovažuje za samostatnou nemoc,“ podotýká MUDr. Silvie Kelifová.

Pátá dětská nemoc

Aneb Erythema Infectiosum se zpravidla šíří v kolektivech, především ve školkách a školách. Po inkubační době, která trvá šest až čtrnáct dní, se na obličeji, především ve tvářích, objeví vyrážka, která má motýlkovitý charakter. Dítě vypadá, jako by mu bylo „nafackováno“. Během několika dní se vyrážka rozšíří i na trup a končetiny.

Komplikace způsobuje opět v případě, že se jí nakazí těhotná maminka. Nejnebezpečnější je pro ni nakažení ve 2. trimestru. Virus totiž může projít placentou, dostat se do kostní dřeně plodu a způsobit útlum krvetvorby s následným těžkým postižením. Děti samotné naopak většinou odmarodí s lehkým průběhem.

Nejvíce infekční je pátá nemoc týden před vypuknutím prvních příznaků. Léčba spočívá pouze v jejich mírnění. Vyrážka svědí, po několika dnech zbledne, do týdne zcela zmizí. Je třeba dbát na dostatečný pitný režim a přísun vitaminů.

Šestá dětská nemoc

S latinským názvem Exanthema Subitum (někdy se označuje jako „třídenní horečka“) postihuje většinou mladší děti, půlroční až dvouleté. Inkubační doba je pět až dvanáct dní.

Nemoc má poměrně prudký nástup v podobě vysokých horeček, které trvají zpravidla tři dny. Po jejím poklesu se objeví drobně skvrnitá vyrážka převážně na trupu, která většinou nesvědí a do dvou dnů, maximálně týdne vymizí. Není třeba ji nijak ošetřovat.

Šestá nemoc není pro dítě většinou nebezpečná, komplikací ovšem mohou být febrilní křeče způsobené horečkou. Je proto třeba drobečka hlídat a krom léků na její snížení i poctivě doplňovat tekutiny.

Do jídla naopak dítě nenuťte, pokud nemá chuť. Proti páté ani šesté nemoci se neočkuje. Pokud je vaše ratolest prodělá, její organismus si vytvoří celoživotní imunitu.

Sedmá dětská nemoc neboli syndrom ruka-noha-ústa

Vyskytuje se sezonně hlavně v letních měsících. Přenos infekce nastává kapénkovou cestou, ale také orofekálně. Inkubační doba je tři až šest dní, poté je patrná zvýšená teplota provázená bolestmi v krku i bříška.

„Děti, které onemocní syndromem ruka-noha-ústa, mají teploty, bolest v krku, charakteristické jsou, jak také název napovídá, vřídky v dutině ústní – na bukální (tvářové) sliznici, na jazyku, dásních, a papulky a puchýře na rukou a na nohou, které mohou být rozsáhlejší, bolestivé, ale i diskrétní,“ podotýká MUDr. Silvie Kelifová.

Toto onemocnění je jedním z těch, která ohrožují nenarozené miminko, a to přesněji v 1. trimestru těhotenství. Je tedy na místě dítko nechat v klidu doma a vyhýbat se návštěvám.

Krom léků na snižování teploty si kupte hojivou tinkturu na potírání aftů, určitě se bude hodit. Pro úlevu od nepříjemných příznaků můžete zkusit podat dítěti šalvěj, tymián nebo heřmánek ke kloktání. Děti si někdy stěžují na bolest uší a svědivou vyrážku. Onemocnění ale většinou odezní do deseti dní. Stejně jako proti páté a šesté nemoci ani proti syndromu ruka-noha-ústa neexistuje očkování.

Více na: https://www.maminka.cz/clanek/detske-infekcni-nemoci-co-znamenaji-cisla

%d blogerům se to líbí: