Internetoví predátoři pohledem Linky bezpečí

Píšeme si, je fajn, že má o mě někdo zájem. Sejít se s kámošem nebo kámoškou, se kterou si už nějaký čas píšu, na tom přeci není nic divného… ach jo, kamarádovi to už několikrát nevyšlo, tak si aspoň pošleme fotky. A nemůžou být i trochu lechtivé? Proč ne. Cože?! Chce další, a když je nepošlu nebo nepřijdu, všem je ukáže! Co teď?! Poslat? Neposlat? Co když se to dozvědí rodiče? Vždyť jsme o tom mluvili a výslovně mi to zakázali! Tohle přece nemůže nikdo vidět! A mám za ním jet, i když si to naši nepřejí? Bylo by lepší tu nebýt…“

Zastoupení tématu potíží na internetu stoupá v posledních letech i na Lince bezpečí. Nepatří sice mezi hlavní oblasti hovorů, ale když se objeví, je situace většinou vážnější. Obtěžování cizí osobou pak patří mezi nejčastěji řešené problémy u konkrétního tématu internet, objevuje se i lákání na schůzku či sexuální harassement.

Podobný scénář, jako je v úvodu, není v těchto případech ojedinělý. Děti s námi sdílejí obavy, že si je daná osoba vyhledá a ublíží jim. Už jim vůbec nepřijde, že to byl dobrý nápad. Je pro ně nepředstavitelné, co by se stalo, kdyby na jejich komunikaci někdo přišel. Přijdou jim nechutné návrhy, které od oněch osob dostávají. Cítí se bezradně. Jsou pod vnitřním tlakem, že porušili zákaz rodičů, a tak je pro ně těžké říct si jim o pomoc. Stydí se, co na příkaz nafotily, natočily. Cítí se zahnané do kouta a bojí se setkání s takovou osobou.

Jsou však i případy, kdy je jim komunikace příjemná, a tak začne převládat zvědavost a schůzka je pro ně lákavá.

Co lze od Linky očekávat

Dětem vyjadřujeme pochopení pro jejich prožívání, nekáráme je za chyby, ale zaměřujeme se na jejich bezpečí a hledání řešení, které by pro ně bylo přijatelné. Opracováváme strach, pocity viny a studu. Podporujeme v zablokování kontaktu, nahlášení uživatele, který posílá nepříjemný obsah či výhružky. Doporučujeme přestat reagovat, ale také nemazat konverzaci a zachovat ji jako případný důkaz, kdyby se rozhodly jít na policii. V tom je hodně podporujeme, i když takový krok není vůbec snadný. Je to však cesta, jak nechtěný kontakt ukončit. Děti nestrašíme, ale upozorňujeme na možná rizika. Pokud se už na schůzku za každou cenu chtějí vydat, probíráme bezpečnostní plán – ať o tom někdo ví, ať jsou na veřejnosti, vezmou si s sebou někoho jako doprovod, jsou s někým domluveni, že si v určitý čas zavolají apod.

Mluvíme s dětmi o obecné bezpečnosti na internetu, předáváme kontakty i na další odborníky, kteří jim mohou pomoci. Podporujeme je v tom, že nemají na případné potíže zůstávat samotné.

A co rodiče?

Z pohledu dospělých, kteří se na nás obracejí, dodává vedoucí Rodičovské linky Kateřina Schmidová. I na Rodičovské lince se setkáváme s podobnými případy, ale zde se na nás s touto problematikou nejčastěji obrací rodiče nebo pedagogové. Volají nám jednak rodiče dětí, které samy od sebe zveřejňují a posílají fotky s pornografickým obsahem. Dále pak rodiče dětí, které si s někým dopisovaly a následně jsou vydírány nebo je na ně vytvářen nátlak, aby fotky samy poslaly či se se zneuživatelem sešly. Ve většině případů se jedná o falešnou identitu zneuživatele. Rodiče se to často dozví náhodou nebo v případech, kdy se dítě zhroutí, protože je zneuživatelem vydíráno např. „řeknu to rodičům“, „pošlu tvoje fotky spolužákům“. V neposlední řadě nás kontaktují i rodiče, kteří zjistili, že naopak jejich děti vyžadují od druhého dítě choulostivé fotky.

Obecně se dá říct, že se tato problematika na Rodičovské lince týká dětí zhruba od 9 let. Rodiče jsou často v šoku, nepředpokládali, že by právě jejich dítě přistoupilo na takovou formu komunikace nebo se lehce stalo obětí trestného činu.  Někdy mají na dítě vztek a chtějí ho okamžitě potrestat, obviňuji sebe nebo dítě.

Rodiče se snažíme zklidnit, vedeme je k ocenění dítěte, že za nimi s touto problematikou přišlo. Připravujeme je na rozhovor s dítětem s tím, že není vhodné dítě kritizovat, ale spíš mluvit o rizikových situacích na internetu a společně dítěti nastavit pravidla a případná technická opatření (časové omezení, rodičovský zámek apod.). Také doporučujeme zablokovat agresora, nemazat konverzaci a zachovat ji jako případný důkaz. Pokud dojde ke spáchání trestného činu, odkazujeme na polici ČR oddělení internetové kriminality, nebo na E-Bezpečí.

Co nás na základě reportáží z poslední doby znepokojuje, s jakou přímočarostí a rychlostí jsou děti oslovovány s žádostí o osobní či sexuální kontakt. Z reakcí dětí a rodičů prozatím víme, že cestu k ni si primárně nacházejí opatrně pod skrytou identitou či jiným pohlavím a předstíraným věkem.

Závěrem pár bodů

  • Přemýšlejte, co na net pověsíte. Co internet schvátí, už nikdo nenavrátí.
  • Svůdné a nahé fotky zásadně neposílejte, už vůbec ne s obličejem.
  • Pokud vám píše někdo cizí, a obzvlášť v choulostivých věcech, nejspíše se nebude jednat o osobu na profilové fotce.

V případě potřeby neváhejte volat linku 116 111, rodiče 606 021 021.

zdroj: https://blog.linkabezpeci.cz/internetovi-predatori-pohledem-linky-bezpeci/

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

%d blogerům se to líbí: