Home » Společnost » Slovně jsem lynčoval matku autisty

Slovně jsem lynčoval matku autisty

Můj první kontakt s Aspergerovým syndromem nastal v době, kdy jsem byl prvňáček. Tehdy se mnou chodil do třídy spolužák Kamil. Kamil se projevoval tím, že házel penál na zem a následně do toho penálu kopal a křičel na paní učitelku. Pamatuji si, že když jsme měli jako třída něco udělat a Kamilovi se to nelíbilo, začal sebou házet o zem a shazovat věci z lavice. Nakonec to dopadlo tak, že po nějakém čase ze třídy odešel na jinou školu a již jsem s ním nikdy nepřišel do kontaktu. Kam odešel na školu, to netuším. Vzhledem k tomu, že se psal rok 1992 a Aspergerův syndrom byl v našich končinách neznámý pojem, mohu se domnívat, že byl přeřazen do speciální, tehdy ještě zvláštní školy. Po více jak dvaceti letech již vím, že Kamil trpěl Aspergerovým syndromem.

Slovní lynčování rodičů dětí s autismem

Nyní je naštěstí doba, kdy Aspergerův syndromem dokážeme diagnostikovat. Avšak jako by naše společnost pořád nechápala, nebo nechtěla chápat, že i tací lidé, ať již dospělí nebo děti, jsou součástí našeho společenského spektra. Pamatuji si, že jako 21letý mladík jsem cestoval autobusem. V tom jsem opodál slyšel asi 9letého chlapce, který měl amok a křičel na celý autobus, že on cestovat autobusem nebude, že autobus je na nic, že on chce jet vlakem. Ječel a mlátil sebou o zem. Jeho maminka byla v obličeji celá červená a evidentně celou situaci nezvládala, protože musela ještě obstarávat další mladší dítě, které měla s sebou a které začalo plakat. Vztekání dítěte jsem nevydržel a obořil jsem se na matku slovy, zda by byla tak laskavá a svého syna si uklidnila, protože jeho křik mi leze na nervy. Do toho se začali přidávat další cestující a maminku s dětmi začali slovně lynčovat. K tomu se přidal i řidič autobusu, který pohrozil, pokud se dítě okamžitě neuklidní, tak že je vykáže z dopravního prostředku. Nakonec to dopadlo tak, že matka i s dětmi na další zastávce vystoupila. Jakmile s dětmi opustila autobus, cestující si začali mezi sebou povídat, jakého nevychovaného jedince to má za syna a že kdyby to bylo jejich dítě, tak že by ho ztřískali tak, že by si týden nesedl na zadek apod. Samozřejmě nezapomněli dodat, jak je dotyčná žena špatná matka, co si umí jenom udělat děti, ale už si je neumí vychovat. Nyní již vím, že dítě nebylo nevychované, ale mělo Aspergerův syndrom. Kdybych se tak mohl vrátit zpátky v čase do toho autobusu a zastat se dotyčné maminky před lynčujícím davem. Nebo alespoň potkat znovu tu maminku a omluvit se jí za své ošklivé chování.

Vzdělání a praxe pomáhají k pochopení jinakosti

Tehdy jsem neměl o poruše autistického spektra ani ponětí. Změnilo se to vzděláním a praxí. Dnes už mám k teoretickým znalostem ještě téměř pětileté praktické zkušenosti jako asistent pedagoga, a tak mohu s klidem hlásat, že tyto děti nejsou nevychované, že jejich rodiče nejsou špatní rodiče, ale že prostě má jejich potomek Aspergerův syndrom. Snažím se lidem vysvětlovat, ať již psaním článků nebo osobním kontaktem, co všechno obnáší tento syndrom a proč tyto děti reagují tak, jak reagují. Ze své pozice mohu konstatovat, že mám občas pocit, že narážím hlavou proti zdi. Reakce lidí mě nepřestávají překvapovat. Na jednu stranu je chápu, já sám jsem v onom autobuse reagoval jako buran, a kdyby mi tehdy někdo v tom autobuse vysvětloval význam Aspergerova syndromu, asi bych na něj koukal jako na zjevení a měl bych ho za vyšinutého blázna. Za stejného blázna, za kterého mě považují dnes někteří lidé, když se snažím vysvětlit, že děti nejsou nevychované, ale že mají Aspergerův syndrom. Podobné zkušenosti mají i rodiče dětí třeba s ADHD. I ti si často vyslechnou, jak své dítě nezvládají a že ho nevychovávají důsledně. Mnohdy je to naopak, tito rodiče a ostatní pečující o takové děti, jsou důslední celé dny, vysvětlují, navigují, napomáhají, že si rodiče běžného dítěte neumí ani představit, že by toto vše museli podnikat a říkat. Pedagogický personál to srovnání má a vnímá, jak běžnému dítěti něco řekne, to sociálně zafunguje, kdežto dítě s ADHD nebo autismem musí mít větší dopomoc.

více na: http://www.atypmagazin.cz/2017/06/21/slovne-jsem-lyncoval-matku-autisty/

Facebook Comments

Add a Comment

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

More 772 posts in Společnost
Recommended for you
Proběhl 13. ročník konference České, slovenské a československé dějiny 20. století

Ve dnech 4. a 5. dubna 2018 proběhl již 13. ročník konference České, slovenské a...

UA-101450714-1
%d blogerům se to líbí: