Home » Společnost » Odboráři chtějí prosadit 37,5hodinový pracovní týden

Odboráři chtějí prosadit 37,5hodinový pracovní týden

V České republice se bez práce nachází nejméně lidí v celé Evropské unii, firmy trpí personálním nedostatkem a odbory drží v rukou většinu trumfů. I proto je třeba brát velmi vážně jejich aktuální požadavek, aby v nejbližších letech obyvatelé Česka mohli chodit z práce o půlhodinu dřív, aniž by jim o jedinou korunu klesla výplata.

V nejbližších letech by obyvatelé Česka mohli chodit z práce o půlhodinu dřív, aniž by jim o jedinou korunu klesla výplata. Po Francii, kde se pracuje 35 hodin týdně, či Německu dorazil tlak na kratší pracovní týden i k nám. Odboráři chtějí prosadit 37,5hodinový pracovní týden. V České republice se bez práce nachází nejméně lidí v celé Evropské unii, firmy trpí personální nouzí a odbory drží v rukou většinu trumfů. I proto je třeba jejich aktuální požadavek brát velmi vážně.

Český pracovní týden standardně trvá 40 hodin, respektive 42,5 hodiny včetně přestávek. „My bychom chtěli jít až na 37,5 hodiny. Pracovalo by se tedy 7,5 hodiny denně s půlhodinovou přestávkou,“ řekl LN Josef Středula, šéf nejvlivnější odborové centrály Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS). Požadavek plánuje veřejně představit koncem dubna na sjezdu konfederace. Změna by podle něho mohla nastat už během několika málo let.

Jen připravené ekonomiky

Premiér v demisi Andrej Babiš LN řekl, že kratší pracovní doba zatím není na pořadu dne, někteří odboráři však soudí, že správný čas už nastal. A mají silné nástroje. Mluví dokonce o dřívějším datu než Středula. „Předpokládáme, že požadavek na zkrácení pracovní doby by se měl už poprvé objevit u našich

kolektivních vyjednávání na rok 2019,“ uvedl pro LN Jaroslav Souček, předák největšího českého odborového svazu Kovo. Důležité je, že proti návrhu se razantně nevymezují ani zaměstnavatelé.

Uvažovat o zkracování pracovní doby je v tuto chvíli možné v ekonomikách, které jsou na to připravené, to znamená, že jsou dostatečně produktivní a ziskové. Jde především o ty, v nichž má dominantní postavení domácí kapitál, tvoří je výrobci finálních produktů a úspěšně procházejí čtvrtou průmyslovou revolucí spočívající v automatizaci, digitalizaci a robotizaci.

„Byli jsme trochu agresivní v případě otázky zvyšování minimální mzdy. Pokud by se ale pracovní doba snižovala ze 42,5 hodiny na 40 hodin, já do ulic demonstrovat nepůjdu,“ říká Vladimír Dlouhý, prezident Hospodářské komory ČR. Dlouhý ale zároveň varuje před krátkodobým a nedomyšleným řešením. „Nemám informaci, že by digitalizace někde postupovala tak rychle, že by tu byly už vytvořené podmínky pro zkrácení pracovní doby, aby to nemělo krátkodobě negativní vliv na produktivitu práce,“ upozorňuje.

Právě vyšší produktivita je podle něho podmínkou, aby šlo omezit čas strávený v zaměstnání bez úměrného snížení mzdy. S podobnou výhradou se přidává i Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy. „Uvažovat o zkracování pracovní doby je v tuto chvíli možné v ekonomikách, které jsou na to připravené, to znamená, že jsou dostatečně produktivní a ziskové. Jde především o ty, v nichž má dominantní postavení domácí kapitál, tvoří je výrobci finálních produktů a úspěšně procházejí čtvrtou průmyslovou revolucí spočívající v automatizaci, digitalizaci a robotizaci.“

Zatím nikoli

Odboráři vidí inspiraci v Německu, kde lidé v průměru pracují nejkratší čas ze všech vyspělých zemí. Poslední údaje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) za rok 2016 ukazují, že v Česku činila roční průměrně odpracovaná doba na člověka 1770 hodin. V Německu je to přitom jen 1363 hodin, což znamená rozdíl více než 400 hodin ročně. Za čtyři roky tak český zaměstnanec napracuje o rok více než jeho německý kolega.

Pokud by se pracovní doba snížila o avizovanou půlhodinu denně, znamenalo by to pro Čechy o 130 hodin volného času ročně navíc. Premiér v demisi Andrej Babiš se domnívá, že zkracování pracovní doby zatím není na pořadu dne, i když do budoucna tuto možnost nevylučuje.

Pokud by se pracovní doba snížila o avizovanou půlhodinu denně, znamenalo by to pro Čechy o 130 hodin volného času ročně navíc. Země by se tím zařadila někam mezi Švédsko a Finsko. Aktuální požadavek nevychází jen ze silné pozice odborů. Důvod, proč s ním přicházejí právě teď, je i nástup takzvaného Průmyslu 4.0. Jde o dlouhodobý trend, kdy se ve firmách stále více rozšiřuje digitalizace a s ní související automatizace výroby. To s sebou nese rušení některých profesí a vznik nových.

Například podle vládní studie Dopady digitalizace na trh práce v ČR a EU z roku 2015 bude u nás počet nově vytvořených míst menší než počet pozic, které zaniknou. „Česko se Slovenskem patří z hlediska digitalizace k nejohroženějším. I když digitalizace slibuje nová místa, faktická ztráta je podle odhadů deset procent. Ty zmizí bez náhrady,“ bojí se Středula. Větší nástup robotizace a automatizace očekávají odboráři kolem roku 2020.

Premiér v demisi Andrej Babiš se domnívá, že zkracování pracovní doby zatím není na pořadu dne, i když do budoucna tuto možnost nevylučuje. „Nástup digitalizace je na dlouhé roky. Průmysl 4.0 není pořádně ještě ani v Německu. Naše produktivita je stále nízká. V současnosti to v podstatě udělat nejde, ale v delším horizontu je zkrácení pracovní doby možné. Nemyslím si, že by to však naše vláda stihla v aktuálním volebním období,“ uvedl pro LN Babiš.

Dvě spojenectví

Že jde o problém, jehož řešení se bude hledat dlouho, potvrzují i další. „Určitě toto podporujeme. Koneckonců jde o součást našeho dlouhodobého programu. Je to ale složitá politická otázka, která nebude určitě vyřešena v řádu několika nejbližších let,“ řekl šéf poslanců ČSSD Jan Chvojka. Že by nástup digitalizace a automatizace byl v Česku rychlý, se nedomnívá ani Dlouhý. Obavy odborářů to však nemírní.

Například podle vládní studie Dopady digitalizace na trh práce v ČR a EU z roku 2015 bude u nás počet nově vytvořených míst menší než počet pozic, které zaniknou. „Česko se Slovenskem patří z hlediska digitalizace k nejohroženějším. I když digitalizace slibuje nová místa, faktická ztráta je podle odhadů deset procent. Ty zmizí bez náhrady,“ bojí se Středula. Větší nástup robotizace a automatizace očekávají odboráři kolem roku 2020.

Premiér v demisi Andrej Babiš se domnívá, že zkracování pracovní doby zatím není na pořadu dne, i když do budoucna tuto možnost nevylučuje. „Nástup digitalizace je na dlouhé roky. Průmysl 4.0 není pořádně ještě ani v Německu. Naše produktivita je stále nízká. V současnosti to v podstatě udělat nejde, ale v delším horizontu je zkrácení pracovní doby možné. Nemyslím si, že by to však naše vláda stihla v aktuálním volebním období,“ uvedl pro LN Babiš.

Dvě spojenectví

Že jde o problém, jehož řešení se bude hledat dlouho, potvrzují i další. „Určitě toto podporujeme. Koneckonců jde o součást našeho dlouhodobého programu. Je to ale složitá politická otázka, která nebude určitě vyřešena v řádu několika nejbližších let,“ řekl šéf poslanců ČSSD Jan Chvojka. Že by nástup digitalizace a automatizace byl v Česku rychlý, se nedomnívá ani Dlouhý. Obavy odborářů to však nemírní.

Pokud budou chtít zástupci zaměstnanců změny prosadit i legislativně, nabízí se dvě spojenectví – se sociálními demokraty a komunisty. Naopak podporu by případný legislativní návrh jen těžko hledal u občanských demokratů.

„Nástup robotizace je obří. V našich kováckých firmách to vidíme už dnes. Například u výrobce nízkonapěťové jisticí techniky OEZ Letohrad se dělají už některé věci pomocí 3D tisku. Bude tak potřeba stále méně lidí. Pokud podle odhadů zanikne v kovoprůmyslu pět až šest profesí, tak co ti lidé půjdou dělat? V lepším případě budou dvě až tři profese nahrazeny ve službách a jiných oblastech,“ říká Souček s tím, že tu existuje nebezpečí vzniku armády nezaměstnaných.

Pokud budou chtít zástupci zaměstnanců změny prosadit i legislativně, nabízí se dvě spojenectví – se sociálními demokraty a komunisty. Naopak podporu by případný legislativní návrh jen těžko hledal u občanských demokratů.

„ODS nepodporuje plošné a zákonem dané zkracování ani prodlužování pracovní doby, ale co největší volnost a svobodu v pracovněprávních vztazích. Pracovní smlouva by měla být svobodnou dohodou mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. Je jen na nich, na jaké pracovní době se dohodnou,“ říká poslanec a ekonomický expert ODS Jan Skopeček, který by šel raději cestou liberalizace vztahu zaměstnance a zaměstnavatele a podpory zkrácených úvazků.

zdroj: http://ceskapozice.lidovky.cz/odborari-chteji-prosadit-37-5hodinovy-pracovni-tyden-fyi-/tema.aspx?c=A180412_131359_pozice-tema_lube

Facebook Comments

Add a Comment

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

More 1045 posts in Společnost
Recommended for you
Pamlsková vyhláška bude od září mírnější

Nové volnější limity pro obsah tuků, cukrů a soli dovolí, aby si děti mohly koupit...

%d blogerům se to líbí: