Odklady prvňáčků: Jsou opravdu vždy nutné?

Základní školy letos v dubnu navštíví u zápisů do prvních tříd přes 108 tisíc žáků. Z toho 23 300 dětí bude u zápisu již podruhé, loni totiž měly odklad školní docházky.

Ze statistiky MŠMT vyplývá, že se podíl odkladů v posledních letech nijak dramaticky nemění, pohybuje se každoročně mírně nad 20 procenty. I tak je to ale ve školách každoročně problém. Spektrum prvňáčků na různé úrovni v jedné, často přeplněné, třídě dělá těžkou hlavu všem.

Nejčastější důvody odkladů

Důvodem odkladů bývají nejčastěji nezralost dítěte, logopedické nedostatky anebo potíže dítěte s udržením pozornosti. Často ale chtějí rodiče odklad pro své dítě, protože „mu chtějí prodloužit dětství“. To ale podle odborníků není správné.

„Ve chvíli, kdy kognitivní, emocionální i fyzický vývoj dítěte odpovídá jeho věku, neměli by rodiče bránit v jeho dalším rozvoji. Z velké části se pak děti naučí číst a psát ve školce a ve škole, pokud se jim zařízení neumí dostatečně věnovat, se nudí,“ říká Lucie Pivoňková, ředitelka vzdělávání z mateřské školy Bambíno a ZŠ Square.

Podle ní by se mělo dítě podporovat v jeho přirozeném vývoji a zvědavosti. „Navíc může dojít k tomu, že dítě, které se původně do školy těšilo, ztratí kvůli odkladu o školu zájem. To je veliká škoda,“ upozorňuje Lucie Pivoňková.

V první třídě čerstvě šestiletí s osmiletými

Když se díky velkému množství odkladů setkají v jedné třídě čerstvě šestileté děti s téměř osmiletými, může nastat v kolektivu dětem i samotnému učiteli těžká situace. Tu zažil syn Lenky Korandové loni.

„Syn je narozený v létě a posadili ho vedle téměř osmileté holčičky, která se narodila na podzim a měla i rok odklad. Byla velice vyspělá, uměla bravurně číst, počítat i psát. Syn z toho měl mindráky, těžko jsme mu vysvětlovali, že není špatně, když se vše teprve učí. Byla to pro něj těžká startovní pozice,“ říká.

Spolužačka nakonec na začátku druhé třídy přestoupila rovnou do třídy třetí, kam věkově i schopnostmi skutečně patřila. „Takové situace jsou zátěží pro sebevědomí prvňáčků, kteří odpovídají vývojem i schopnostmi svému věku a mohou v důsledku vést v odpor vůči vzdělávání, snížení sebevnímání a v neposlední řadě v problémy ve vztazích s vrstevníky,“ říká poradkyně a krizová interventka Sylvie Stretti.

Také v rámci kolektivu pro učitele vzniká široké spektrum dětí, které potřebují více individuálního přístupu a vyžadují tak větší úsilí vyučujícího.

„V jednu chvíli se ve škole může vyskytnout skupina dětí nadaných, vedle těch, které jsou v odpovídajícím stádiu vývoje, a s nimi pak děti, které mají nějaké specifické poruchy učení a potřebují více podpory. V tu chvíli by pak vyžadovala situace více vyučujících v hodině, ale i méně žáků ve třídě. Současný běžný průměr je přitom pětadvacet až třicet dětí,“ říká Lucie Pivoňková.

Upozorňuje tak na to, že systém veřejného školství si často neumí s tímto zásadním problémem poradit.

„V souhrnu lze říci, že odklady mohou být pro některé děti dobrou cestou, jak dospět a přijít do první třídy zralejší a lépe pak vše zvládnout. Nicméně k přirozenému vývoji dítěte patří touha po vědomostech a nových zkušenostech a odkládání nástupu dítěte do vzdělávacího procesu neprodlouží dětství, ale může být naopak příčinou problémů ve vrstevnických vztazích.Pokud mají rodiče pocit, že školní systém dítěti předčasně ukončí dětství, pak je důležité vybrat takovou školu, kde se vyučuje s důrazem na individuální potřeby a vyspělost dětí, využívá dynamické vzdělávací metody, má kvalitní a zapálené učitele. Taková škola dítě bude pravděpodobně i víc bavit, ale zároveň ho bude přiměřeně rozvíjet,“ uzavírá Sylvie Stretti. 

zdroj: https://www.maminka.cz/clanek/odklady-prvnacku-jsou-opravdu-vzdy-nutne

Facebook Comments

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

%d blogerům se to líbí: