Podpora bydlení potřebuje systémové změny i zákon o sociálním bydlení. NKÚ ukazuje na největší problémy bytové politiky

Nejvyšší kontrolní úřad shrnuje ve své zprávě situaci v oblasti bydlení v České republice. Zpráva zahrnuje mimo jiné i poznatky ze tří kontrol a popisuje strategické cíle v této oblasti a jaká jsou slabá místa bytové politiky. NKÚ v uplynulých letech opakovaně upozorňoval na některé nedostatky. Například nejsou jasně vymezené pravomoci a odpovědnosti mezi institucemi, které mají bytovou politiku na starosti. Podpora bydlení ohrožených osob je špatně koordinovaná a její přínos se nedostatečně hodnotí. Stát například nesleduje, jak se využívají dotované sociální byty. Stále také chybí zákon o sociálním bydlení.

Pro 10 % obyvatel v ČR představují náklady na bydlení více než 40 % disponibilních příjmů domácnosti. Na pořízení vlastního bydlení (70 m2) je u nás potřeba 11 ročních platů1, zatímco v Belgii stačí 3,7 průměrného hrubého platu, v Německu 5 a ve Velké Británii 9,8 průměrného hrubého platu. Na podporu bydlení vynaložil stát za posledních 20 let 232 miliard korun. Kromě toho přispívá i ohroženým lidem na náklady na bydlení, za poslední dva roky šlo o 23,2 miliardy korun.

Aby byla podpora bydlení účinná, musí být jasně určené role jednotlivých institucí, které mají na bydlení vliv a to včetně obcí. Je také potřeba vymezit sociální bydlení a pro koho je určené. Stát by měl své intervence pravidelně vyhodnocovat, aby věděl, jaký mají dopad. Důležité je také účinně bojovat proti zneužívání podnikání, založeného na provozování ubytoven a nájmu bytů ohroženým osobám.

Ke zlepšení situace by přispělo i snížení počtu vyloučených lokalit a o úspěšnější integrace ohrožených osob na trhu práce. Počet vyloučených lokalit roste. V roce 2006 bylo takových lokalit 310 a žilo v nich 80 tisíc lidí. V roce 2015 se jednalo už o 606 lokalit se 115 tisíci lidmi.

Podle NKÚ se ukazuje, že výplata sociálních dávek a dotací na sociální práci je málo účinná. Ministerstvo práce a sociálních věcí vyplatilo například v letech 2015 a 2016 krajům a obcím dotace ve výši 550 milionů korun na zvýšení počtu sociálních pracovníků na obecních a krajských úřadech. V roce 2016 se ale podařilo dosáhnout jen 28 % počtu sociálních pracovníků, který by byl podle MPSV optimální. Naopak Úřad práce počet svých pracovníků navýšil, ale počet sociálních šetření zůstal stejný a v poměru k počtu vyplacených dávek nízký.

NKÚ ve zprávě také uvádí, jak na jeho kontroly reagovaly příslušné instituce. MMR například slíbilo zrevidovat koncepci bydlení. MPSV připravilo návrhy na úpravu výpočtu sociálních dávek, změny v systému sociálních služeb. Podílí se i na přípravě zákona o sociálním bydlení, který je uveden jako jedna z priorit v programovém prohlášení vlády. Úřad vlády pak navrhl změnit zákon o sociálních službách.

V zemích EU na poskytování sociálního bydlení stále více spolupracuje soukromý a veřejný sektor. Má přitom jasně stanovené a rozdělné úlohy. V některých zemích, jako například v Rakousku, Belgii, Německu, Estonsku, navíc hrají klíčovou roli družstva. V Dánsku a Nizozemsku poskytuje sociální bydlení soukromý neziskový sektor. Na Slovensku existuje zákon, který upravuje systém sociálního bydlení a také vymezuje cílovou skupinu. Za poskytování sociálního bydlení jsou odpovědné obce. V Rakousku je pak sociální bydlení určené pro širší skupinu obyvatel, ne jen pro nejchudší a sociálně vyloučené. Na rozdíl od ČR se zde více zaměřují i na podporu bytové výstavby dostupného nájemního bydlení.

zdroj: https://www.nku.cz/cz/pro-media/tiskove-zpravy/podpora-bydleni-potrebuje-systemove-zmeny-i-zakon-o-socialnim-bydleni–nku-ukazuje-na-nejvetsi-problemy-bytove-politiky–id10102/

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

%d blogerům se to líbí: