U PŘÍLEŽITOSTI DNE POLITICKÝCH VĚZŇŮ UMÍSTÍME NA VYSOČINĚ PAMĚTNÍ TABULKY POPRAVENÝM OBĚTEM KOMUNISTICKÉHO BEZPRÁVÍ Z ŘAD ŘÍMSKOKATOLICKÉ CÍRKVE

„Jedno jméno, jeden život, jedna tabulka.“ Takové je motto projektu Poslední adresa, který od roku 2017 běží v České republice. Smyslem projektu je uctění konkrétních lidí, kteří zemřeli v důsledku represí komunistického režimu – byli popraveni či zemřeli ve věznicích a táborech. Na místo jejich posledního bydliště je instalována kovová pamětní cedulka. Předobrazem projektu se staly dlažební kostky Stolpersteine, které v evropských městech připomínají oběti holokaustu. Dosud se nám podařilo umístit třináct personalizovaných tabulek v České republice a deset tabulek Čechoslovákům popraveným v letech Velkého teroru v bývalém Sovětském svaze.

Ve čtvrtek 27. června 2019 v Den politických vězňů ke stávajícím tabulkám přibudou tři další. Tentokrát uctíme památku tří římskokatolických kněží odsouzených k trestu smrti ve vykonstruovaných procesech následujících po události, k níž došlo na Třebíčsku v červenci 1951, a která je označována jako Případ Babice. Akci poskytl podporu biskup brněnský Vojtěch Cikrle a faráři místních farností. Záměr připomenout oběti z řad římskokatolické církve podpořil kardinál Dominik Duka i arcibiskup olomoucký Jan Graubner.

11:00 bude slavnostně umístěna pamětní plaketa knězi Janu Bulovi na faře v Rokytnici nad Rokytnou č. p. 13, kde působil jako administrátor farnosti. Zde byl Jan Bula zatčen více než dva měsíce před červencovými událostmi roku 1951, účast na nich mu byla posléze kladena za vinu. Historička Markéta Doležalová k tomu uvádí: „Proces s Janem Bulou proběhl za náležité publicity v Třebíči v kině Svět ve dnech 13. – 15. listopadu 1951. Do sálu se vešlo 400 osob, na tři dny procesu bylo publiku vybranému okresním sekretariátem KSČ v Třebíči přiděleno 1200 vstupenek. Jan Bula byl odsouzen k trestu smrti za velezradu. Nepomohla ani petice farníků žádajících milost pro svého kněze.“ Osud Jana Buly se naplnil v pět hodin ráno dne 20. května 1952 na dvoře jihlavské věznice. Bylo mu necelých dvaatřicet let. V roce 1990 byl posmrtně rehabilitován. Katolická církev zahájila beatifikační řízení s cílem blahořečení Jana Buly.

Ve 13:30 bude slavnostně umístěna pamětní plaketa knězi Františku Pařilovi na faře v Horním Újezdě č. p. 1, kde působil jako administrátor farnosti. Zde byl František Pařil zatčen 5. července 1951, tedy tři dny po přepadení schůze MNV Babice v místní škole, které skončilo zastřelením tří účastníků jednání. Soud se konal pouhých deset dnů po střelbě v babické škole a vynesl nad paterem Pařilem rozsudek smrti na základě obvinění z velezrady a pomoci při sabotáži s tím, že byl údajně o plánované protistátní akci informován a nezmařil ji. Popraven byl 3. srpna 1951 ve věku čtyřiceti let. Očistění jeho památky mohlo proběhnout až v devadesátých letech minulého století.

16:00 bude slavnostně umístěna pamětní plaketa knězi Václavu Drbolovi na faře v Babicích u Třebíče, kde mu bylo roku 1950 svěřeno administrování farnosti a kde byl 17. června 1951, tedy více než dva týdny před střelbou v babické škole, zatčen. Historička Markéta Doležalová k následujícím událostem uvádí: „Pater Drbola byl dopraven do vyšetřovací vazby jihlavské Bezpečnosti a podroben mučení. Vyšetřovatelé jej potřebovali přinutit k absurdním přiznáním účasti na skutku, o kterém se dozvěděl teprve při výsleších. Nesmyslná obvinění vykreslovala patera Drbolu jako ideového vůdce ilegální skupiny v Babicích.“ Václav Drbola byl souzen v prvním jihlavském monstrprocesu, spěšně pořádaném pouhých deset dnů po střelbě v babické škole. Soud vynesl třetí den jednání nad Václavem Drbolou rozsudek smrti na základě obvinění z velezrady a navádění k vraždě. Obhajoba byla pouze formální. Doležalová dále doplňuje: „Proces provázela mohutná propagandistická kampaň. Kněží na všech katolických farách v okolí byli donuceni hromadně sepisovat odsudky jeho činů.“  Václav Drbola byl popraven ve stejný den jako František Pařil, 3. srpna 1951. Bylo mu 38 let. V 90. letech byl Václav Drbola soudně rehabilitován a v současnosti probíhá proces jeho beatifikace.

16:30 se uskuteční veřejná debata v kulturním sále obce Babice k tématu Případ Babice za účasti historiků, zástupců římskokatolické církve a vedení Ústavu pro studium totalitních režimů.

18:00 na závěr vzpomínkového dne proběhne pravidelná mše svatá v babickém kostele Nejsvětější Trojice s formulářem Za smíření a odpuštění.

Projekt Poslední adresa v České republice realizuje Ústav pro studium totalitních režimů. První tabulky byly umístěny v červnu 2017. Koordinátorka projektu Edita Jiráková uvádí: „Dosud se nám podařilo umístit pamětní tabulky Poslední adresy zástupcům různých skupin obyvatelstva, které byly cíleně perzekvovány. Svou pamětní tabulku tak mají představitelé armády, četnictva, studentské obce, Sokola a další veřejně činné osoby. Nyní v rámci projektu Poslední adresa připomeneme oběti z řad katolických duchovních a zároveň otevřeme případ, který se stal záminkou pro diskreditaci a perzekuci celých skupin obyvatelstva, konkrétně rolníků a kněží. Věříme, že otevřená diskuse o mnohovrstevnatosti problematiky 3. odboje a případu, který ve své době posloužil jako předloha jedné z epizod propagandistického seriálu Třicet případů majora Zemana, přispěje k uvědomění hodnot svobody a demokracie v dnešní společnosti, aby nemusela dělat bolestné zkušenosti.“

Poslední adresa nechce připomínat pouze osudy významných lidí, je především památníkem běžných občanů. Iniciovat umístění tabulky může kdokoliv – příbuzní, obyvatelé domu nebo studenti, kteří se osudy perzekvovaných zabývají v hodinách historie. O umístění tabulky je možné požádat prostřednictví webové stránky www.posledniadresa.cz. V současné době můžete nalézt tabulky Poslední adresy kromě České republiky také v Rusku, Ukrajině, Moldavsku a Gruzii. Záštitu projektu Poslední adresa udělil předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Radek Vondráček.

Pro více informací kontaktujte koordinátorku projektu Poslední adresa Editu Jirákovou: tel. 604 123 798, e-mail: edita.jirakova@ustrcr.cz

Bližší informace, medailonky a archivní fotografie můžete nalézt na www.posledniadresa.cz

zdroj: https://www.ustrcr.cz/u-prilezitosti-dne-politickych-veznu-umistime-na-vysocine-pametni-tabulky-popravenym-obetem-komunistickeho-bezpravi-z-rad-rimskokatolicke-cirkve/

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

%d blogerům se to líbí: