Technická kontrola aneb prevence našeho těla

Prof. MUDr. Karel Martiník, DrSc. v posledních létech pracuje jako samostatný vědecký pracovník a vysokoškolský učitel na několika univerzitách, je vedoucí poradny pro metabolické onemocnění a poruchy výživy. Je členem týmu řešící základní výzkum Kopernikova ústavu, řešitele a spoluřešitelem aplikovaného výzkumu a projektu spolufinancovaných EU.

Sešli jsme se s panem prof. MUDr. Karlem Martiníkem, DrSc. v ambulanci v Hradci Králové, aby jsme si pohovořili o prevenci lidského těla. Stejně jako auto potřebuje každé dva roky technickou kontrolu, tak i naše tělo má tuto potřebu. Co se stane s autem, který neprojde technickou? Nemůžeme s ním jezdit a musíme ho dát opravit. Přesně podle toho to vzorce funguje i naše tělo. Pokud nebudeme poslouchat naše tělo a chodit na prevence, tak nemůžeme očekávat dlouhý a aktivní život.

Prevence z lat. praevenire = předcházet. opatření, které má předcházet nějakému problému. My se budeme bavit a zabývat o prevenci ve zdravotnictví. Tedy předcházet nějaké nemoci. Nejčastějšími nemocemi v České republice je onemocnění vysokého tlaku, diabetes melittus neboli cukrovka, onemocnění srdce, obezita a v neposlední řadě národová onemocnění, nejčastěji rakovina tlustého střeva a konečníku, rakovina prsu u žen. Souvislost s tím má i životní styl člověka. Jedná se tedy o nadměrný stres, nedostatek pohybové aktivity, nesprávné stravování. Proč tomu tak je? V první řadě je kladený důraz právě na již zmíněnou prevenci. Každé dva roky po období dospívání, tedy od 18. roku života, kdy nejprve adolescent projde výstupní prohlídkou ještě od dětského obvodního doktora přes vstupní prohlídku u dospělého obvodního doktora, má člověk nárok každé dva roky na preventivní prohlídky, které jsou hrazeny zdravotní pojišťovnou. Většina lidí, ale na to nemyslí a nechává to být. Až když člověka začne něco bolet zajde k doktorovi. To už je ale někdy pozdě! Lékař udělá vyšetření, stanoví diagnózu a předepíše recept na léky. Je takový postup vlastně správný? Vyšetřil dotyčný lékař pacienta poctivě a bedlivě? Poslouchal doktor, jak daný pacient žije, jak se třeba stravuje, zda má přiměřený pohyb, jaké onemocnění měli jeho příbuzní? Je opravdu tato diagnóza správná? Jsou lidé o preventivních prohlídka na které mají nárok dost informovaní od veřejnosti, z médií, obvodního lékaře, zdravotnictví obecně? Nebo jsou lidé často líní, zanedbávají prevenci a i sami od sebe se neinformují? Na druhou stranu, lékaři, jsou ve všem poctivý, vyšetří pacienta, tak jak mají a nebo jen pohledem zhodnotí, zapíší a to je celé? Kde najít tu oboustrannou hranici spokojenosti, poctivosti, ale hlavně správnosti? 

Pan Prof. MUDr. Karel Martiník, DrSc. vypraví příběh jednoho pacienta z ambulance: „Přišel mi do ordinace pán P. na doporučení. Říká mi: Pane doktore, už pár dní mě bolí na hrudi! Tak jsem se ho začal vyptávat na jeho život, životní styl, práci, aktivity. Pán P.  odpovídá, už několik let žiji zdravý životní styl, jím ryby, žádné tučné, ovoce, zeleninu, pohyb mám dostatečný, každý den mám nějakou aktivitu a zaměstnání nemám nijak náročné. Na první pohled je vidět, že pacient pán P. nemá problém s obezitou, tedy zdravý duch ve zdravém těle. Udělal jsem mu tedy veškeré potřebné vyšetření. Poté mě ještě napadlo se pozeptat vlastně na příbuzné, na genetiku v jeho rodině, včetně prarodičů a rodičů. Zjistil jsem tedy, po sdělení od pacienta pana P., že jeho dědeček prodělal infarkt myokardu. Na základě všech vyšetření a popovídání si v klidu s pacientem jsem tedy mohl diagnostikovat onemocnění a na základě toho i pán P. je již v dnešní době po zákroku se srdcem a je zcela zdráv a bez problému. Stačilo si pouze pohovořit a zajímat se o daného pacienta a vyslechnout si ho.“

Prof. MUDr. Karel Martiník, DrSc. nám vypráví dále: „Do ordinace mi přišla pacientka paní M., stěžovala si na bolest břicha a že nemá chuť k jídlu. S paní jsem si pohovořil jaké měla veškeré příznaky spojené s bolestmi břicha. Udělal jsem opět potřebné vyšetření pohmatem, odběry, ultrazvuk. Při příští návštěvě, kdy pacientka paní M. přišla na kontrolu jsem ji musel sdělit nepříjemnou věc. Podle výsledku a veškerých hodnot jsem ji musel sdělit, že má nádor tlustého střeva. S paní jsem si o tom pohovořil a ona sama od sebe se mi rozpovídala o tom, že před pár týdny ji umřel manžel a že tím, jak ještě před jeho smrti a hlavně po jeho smrti byla ve stresu, tak se jí stres začal v těle akumulovat a dozrálo to do takového stádia, že se paní M. mnoho nejedla, byla podvyživená a byla v neustálém stresu. Sice pro paní M. nepříjemná situace s manžel a ještě k tomu diagnostikované onemocnění nádoru tlustého střeva, ale díky tomu, že se mi paní svěřila, jsem mohl na základě toho stanovit léčbu a podle toho dále postupovat. Paní se podařilo zachránit, chodí na pravidelné kontroly a onemocnění máme pod kontrolou.“ 

Takové a mnoha dalších příběhů zažívá pan profesor Karel Martiník ve své ambulanci. Každý člověk se může v životě splést i doktoři jsou jen lidé. Je potřeba na obě strany poslat prosbu. Pacienti zajímejte se na co máte nárok, buďte poctivý a chtivý chodit na preventivní prohlídky a Vy lékaři buďte naslouchavý pacientům, buďte jim otevřený a berte každého člověka jako jedince! Věřím, že poté se mnohé životy mohou změnit a že se nám tu bude žit lépe a šťastněji. Je to vše o nás o lidech. 

Odkaz na vyhlášku o preventivních prohlídkách: https://www.mzcr.cz/dokumenty/preventivni-prohlidky_8092_2956_1.html

Na vaše dotazy je ochotný odpovídat i pan Prof. MUDr. Karel Martiník, DrSc. z Hradce Králové: http://www.institutzdravi.cz 

 

Veronika Klapalová

Nezávislá novinářka mapující dění nejen v Královéhradeckém kraji z oblastí sportu, kultury, hudby, workshopů, dále přinášející komerční zprávy z české společnosti, v neposlední řadě mapuje aktivity a akce dětí, dospělých i seniorů.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

%d blogerům se to líbí: