Tohle dětem neříkejte: Někdy jim mohou ublížit i zdánlivě neškodné věty

Myslíme, že to nevadí, když občas vypustíme z pusy slova jako: „Ty jsi ale nešika, rozumbrada nebo hysterka, případně herečka.“ Takovým způsobem ale dětem podsouváme vlastnosti, které vůbec nemají.

Možná tohle vůbec neříkáte. Občas mi přijde e-mail, ve kterém mi příslušník generace prarodičů dnešních malých dětí vytýká, že se takhle nechová. Neříká odsuzující hlášky, vždy chová plačící miminko a netvrdí, že bude rozmazlené, nezastává se tělesných trestů.

V takovém případě klobouk dolů. Vyvíjíme se a to, co bylo ještě před pěti deseti lety považováno za běžné výchovné praktiky, se ukazuje coby škodlivé. Je to úplně normální, pokud nebudeme dělat pokroky, v emoční inteligenci obzvlášť, nečeká nás jakožto lidstvo žádný světlý zítřek.

Děti jsou naší budoucností, v doslovném slova smyslu. Vzhledem k tomu, že stále neumíme mluvit sami se sebou a otravujeme svou mysl nejrůznějšími předsudky a domněnkami o sobě i ostatních, hovoříme takhle i k těm, kteří jsou nevinní, plní fantazie a vše je pro ně nové. K našim dětem.

Než něco vypustíme z úst

„Ty jsi ale nemehlo!“ peskuje matka asi pětiletou holčičku v hypermarketu. Malá si prohlížela něco, co jí vypadlo z rukou. Výčet hubování, pak razantní stisk za ruku a už ji paní táhla jinam. Nesoudím ji, je samozřejmě unavená. Ale jejího dítěte je mi vážně líto. Dítě zhruba do osmi let, když slyší podobná slovní spojení, si nedokáže představit, že to myslíte vlastně dobře. Naopak, získá dojem, že je s ním něco špatně, jinak byste se na něj nezlobili a neříkali mu tak zlé věci.

Sebenaplňující proroctví

Na prvním stupni jsem měla spolužáka, který si neustále nadával. Říkal o sobě, že je hloupý a nešikovný. Ve škole si zlomil nohu, když jsme si hráli na honěnou, často měl špatné známky, říkali jsme mu „Černý Petr“. Nedávno jsem se dozvěděla, že nešťastnou náhodou zemřel. Celý život měl o sobě nejhorší představy, které mu ale vnutilo okolí. Tenhle smutný případ mi stále nejde z hlavy.

Co dětem nikdy neříkat?

1) Ty jsi ale nešika: Docílíte toho, že dítě bude skutečně neobratné, nesamostatné, nesebevědomé.

2) Přestaň bulet! Tímto způsobem nedáváte prostor pocitům dítěte, neumožňujete mu, aby se setkalo i s negativními prožitky, které sice v danou chvíli potlačí, ale mohou se objevit později, v jiné podobě.

3) Nesahej na to, udělám to radši sama! Připravte se na to, že s podobným přístupem vám dítě nebude chtít doma pomáhat.

4) Přestaň za mnou všude chodit! Pak se nedivte, že když dítě budete odhánět, časem ztratí zájem se s vámi bavit.

5) Na tohle jsi ještě malý/malá. Když dítěti takhle odsekáváte, místo toho, abyste mu situaci vysvětlili, bude podvědomě cítit, že není za nic zodpovědné. I v době, kdy už by se mělo chovat dospěleji.

6) Podívej, jak ten Péťa má skvělé známky, je šikovný atd. Ratolest se pak bude srovnávat s ostatními, závidět jim a pociťovat frustraci z vlastní nedostatečnosti.

zdroj: https://zena.aktualne.cz/rodina/obycejna-slova-ktera-kazi-vas-vztah-s-detmi/r~1ef76c981b0d11e88560ac1f6b220ee8/

Facebook Comments

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

%d blogerům se to líbí: