Rozhovor argentinského La Nacion s Davidem Gahanem

Rozhovor argentinského La Nacion s Davidem Gahanem

Depeche Mode příští rok v březnu zavítají i do Jižní Ameriky. Reportér argentinského deníku La Nacion proto zavolal Davidovi Gahanovi, a povídali si především o skládání, a jeho inspiracích…

 

Jednou jsem slyšel větu, myslím že to prohlásil Bob Dylan, který řekl: „Skvělá píseň by měla mít dobrý text, dobrou melodii, být dobře zahraná. A pak ještě něco dalšího. Nikdo neví co to je, ale je to nejdůležitější.“ Souhlasíš s tím?

 

Výstižně řečeno – a je to úplná pravda. Důvod, proč je píseň skvělá, je vždycky tajemstvím. Někdy melodie a text spolu tak souzní, že se to zdá jako magie. Když při nahrávání nastane tenhle moment, měl bys to tak nechat. Protože někdy můžeš tvořit nějaké dílo, a někdy to sice vypadá dobře, ale necítíš z toho to pravé. A pokud z toho není dobrý pocit, nemůže nastat ten kouzelný okamžik, a je lepší to nechat být. Protože tohle se stává jen čas od času, není to pravidlem.

 

Jak vypadá tvůj proces skládání? Přichází to podle tvojí aktuální nálady, nebo si prostě sedneš s tím, že něco napíšeš? Začínáš textem, nebo melodií?

 

Není to pokaždé stejné. Nejčastějí slyším nějakou melodii, a někdy i slovo či frázi. A pokud se obojí spojí, můžu okolo toho začít stavět něco dalšího. V některých výjimečných případech, u některých písní – například při poslední desce Poison Heart – ta píseň přišla na mysl prakticky celá. V těchto chvílích musím rychle popadnout něco, na co to můžu zaznamenat – zazpívám melodii do telefonu, nebo něco podobného, abych si zapamatoval ten nápad. A opravdu povedené bývají nápady, které mě vzbudí uprostřed noci, což se také stává. Ale nejčastěji prostě poslouchám kytaru nebo klavír, a v hlavě se mi začne formulovat melodie. Někdy to vzniká na základě nějakého obrazového podnětu, jako nějaký film – je to velmi vizuální – nedovedu to lépe vysvětlit. Slova mi v hlavě vyvstávají nejen ze zvuků, ale slyším slova i z věcí, které vidím.

A co texty? Inspirují tě zprávy, přátelé, rodina, vzpomínky na věci z minulosti…?

 

To se vlastně pořád mění. Může to být věta z nějaké konverzace, kterou mi řekl kamarád, a která na mě zapůsobila. Můžou to být úplně cizí slova. A jak jsem řekl, nápady ke mě přicházejí z vizuálních zážitků. Něco, co vidím, dokáže ve mě spustit jednoduchou melodickou nebo akordovou strukturu. Někdy zaslechnu nějaký zvuk, a z toho podnětu slyším slovo, a z toho slova vzniká věta. Někdy popisuju prostě jak se cítím, a z toho občas použiju určité části do některé písně. Ale velice zřídka jdu něco psát, a vznikne z toho hned píseň, báseň, nebo cokoliv. Nepíšu písně, aby o nich lidé říkali „to je poezie“. Někdy mi pomáhají určité melodie. Může to být i jiná píseň, která mě inspiruje k práci na něčem dalším.

 

Život v New Yorku musí být inspirativní. Je to tak?

 

Ano, žiju v tom městě, a jsem tu vždy obklopen věcmi, uměním, životem. V New Yorku je nevyčerpávající zdroj inspirace. Filmy, hry, události… Mám rád filmy. Nedávno jsem četl a viděl díla Sama Sheparda. Líbí se mi jak píše, a mám rád jeho věci. Taky hodně čtu Philipa K. Dicka. Zajímá mě ta představa o dystopickém světě. Zdá se mi, že je to trochu to, v čem žijeme teď, a jak bude vypadat budoucnost, pokud se neprobudíme.

Když jsi vyrůstal v Anglii, poslouchal jsi punk. Už uplynulo 40 let od toho, co se dnes označuje jako „vzplanutí punku“. Pořád ještě posloucháš tuhle hudbu?

 

Občas. Nedávno jsem si pouštěl pár desek od The Clash. Jestli je hudebník, kterého poslouchám nepřetžitě, tak je to David Bowie. Zrovna dnes ráno jsem si pouštěl alba Low a Station To Station – což jsou rovněž 40 let staré nahrávky. Jeho hudba mě dokáže pořád něčím inspirovat. I jeho poslední album Blackstar.

 

Tvůj výkon při koncertech je pokaždé pastva pro oko. Když jsi na pódiu, vypadá to jako bys byl v tranzu, dáváš do toho všechno. Je to tak skvělé, jak to vypadá?

 

Ano, to je dobrý popis. Chybí mi to, a užívám si to. Je to ta postava, která se ve mě objevila skrze naše skladby. Líbí se mi to, cítím že je to dobrý způsob, jakým se mohu vyjádřit na jevišti.

 

V životě tě potkalo mnoho složitých situací. Musel ses vypořádat s nálezem maligního nádoru. Naučilo tě to něco?

 

(dlouhé ticho) Jo…naučilo. Máte další otázky?

 

S kapelou se příští rok objevíte v Argentině. Byli jste tu už dvakrát – máte tu nějaké speciální vzpomínky?

 

Spoustu! A to je také důvod, proč se chceme opět u vás zastavit. Díky moc!

 

zdroj: http://depeche.cz/web/novinky/dave-dobra-pisen-je-magie

Můžete zanechat svůj komentář: