Náměstek hejtmana pro rezort sociálních věcí  v Libereckém kraji Pavel Svoboda nám poskytl rozhovor

Náměstek hejtmana pro rezort sociálních věcí v Libereckém kraji Pavel Svoboda nám poskytl rozhovor

Pane Svobodo v Libereckém kraji jste náměstkem hejtmana pro rezort sociálních věcí, co nejvíce pálí Liberecký kraj v sociální oblasti ?

„Sociální oblast je velice širokým pojmem. V každé oblasti řešíme řadu problémů, ať už je to například nedostatek pracovníků v sociálních službách, nebo jak zlepšit postavení aktivních rodin s dětmi. Za velký problém považuji také třeba rekordně vzrůstající počty dětí s poruchou autistického spektra. Co nám ale momentálně chybí a bude vzhledem ke stárnutí populace a zvyšujícím se cenám nemovitostí chybět i v budoucnu, to je typ sociálního bydlení, případně komunitního bydlení pro zdravé seniory a mladé rodiny s dětmi“.

Jste známým propagátorem dlouhodobého sociálního smíru v naší republice, jak tomu máme správně rozumět ?

„Sociální smír znamená, že se spory mezi zaměstnanci, zastoupenými odbory, a zaměstnavateli a případně vládou řeší dohodou, bez nátlaků, ať už z jedné nebo druhé strany. 
Myslím si, že i v životě toho mnohdy víc dosáhneme, když se s druhou stranou snažíme rozumně a po dobrém dohodnout, než křikem a nějakým nátlakem“.

Také o Vás víme, že občanům nasloucháte, chybné názory vysvětlujete, oprávněné požadavky přenášíte dál řešíte je, jaká pak je reakce lidí kteří se na Vás obrátili?

„S lidmi se setkávám rád, a to nejen při pracovních příležitostech. Někdy, například při akcích našich aktivních seniorů, ani nedokážu sám jednoznačně říci, jestli jsem tam spíš pracovně nebo soukromě. Máte pravdu, že se na mne občas někdo obrátí s prosbou o pomoc, například když hledá pro někoho z rodiny domov důchodců nebo při žádání příspěvku na péči. Když můžu, pomůžu. Pokud je věc komplikovaná, doporučím občanovi obrátit se na někoho z úředníků nebo jiných kompetentních lidí. Reakce lidí jsou podobné, většinou poděkují“.

Jak podle Vás vypadá ideální systém vzdělávání zdravotně hendikepovaných dětí?

„Domnívám se, že ona kontroverzně vnímaná inkluze představuje jeden ze způsobů, jak postavit handicapované děti na roveň s ostatními. Samozřejmě ale za předpokladu, že zdravotně postižené děti dokážou držet se zdravými žáky ve třídě krok.
Ideální systém vzdělávání pro handicapované si představuji jako individuální výuku. To znamená, že by měl každý učitel na starosti jen jednoho žáka. To je ovšem nerealizovatelné“.

Co říci k pracovnímu, přátelskému a stranickému vztahu s Michaelou Marksovou, co vnímáte, že se jí za dobu trvání ve funkci ministryně práce a sociální věcí nejvíce podařilo a co vnímáte, že nebylo možné dotáhnout do konce z důvodu negativního postoje opozice.

„Ministryni Michaele Marksové se podařilo prosadit hodně důležitých věcí, ať už je to třeba zvýšení minimální mzdy nebo dlouhodobé ošetřovné. Nezapomínejme, že je to právě její ministerstvo, které přispívá sociálně slabým žákům na obědy ve školách.
Všechno se ale stihnout nedá. Na své dotažení do konce čeká velká novela zákona o sociálních službách, zákon o zálohovém výživném nebo zákon o sociálním bydlení“.