Historické výročí na den 17. listopadu : Zákonem 163/1960 Sb. schválen státní znak Československé socialistické republiky

Historické výročí na den 17. listopadu : Zákonem 163/1960 Sb. schválen státní znak Československé socialistické republiky

Po únoru 1948 a především v padesátých letech se začalo uvažovat o doplnění státních symbolů o symboly proletářského internacionalismu. Nejprve došlo vládním nařízením č. 29 ze dne 16. října 1955 k změně na vlajkách vojenských plavidel, kde byl Malý státní znak nahrazen červenou pěticípou hvězdou se lvem z malého státního znaku.

S příchodem nové ústavy v roce 1960 byl zaveden jediný státní znak. Ten měl štít z červené zlatě orámované husitské pavézy, na ní byl stříbrný dvouocasý lev ve skoku se zlatou zbrojí a ovšem bez koruny, ta byla nahrazena rudou žlutě orámovanou hvězdou. Do středu byl umístěn červený zlatě orámovaný štít, na němž vystupuje modré pohoří Kriváň, z něhož září zlatý plamen revoluce. Autorem znaku byl M. Hegar.

Používán byl až do 23. dubna 1990, tedy i za nedlouhé existence Československé federativní republiky. Až pak byl nahrazen státním znakem České a Slovenské Federativní Republiky.

Oficiální popis státního znaku z Ústavy Československé socialistické republiky:

„Státní znak Československé socialistické republiky tvoří červený štít tvaru husitské pavézy s pěticípou hvězdou v horní části, na kterém je bílý dvouocasý lev nesoucí na hrudi červený štítek s modrou siluetou Kriváně a vatrou zlaté barvy. Kresba znaku je zlatá“.

Heraldická kritika

Tento znak se stal předmětem valné kritiky z následujících důvodů:

  • odstranění tradiční zlaté koruny z hlavy lva a její nahrazení rudou hvězdou
  • heraldicky nesmyslného začlenění štítu reprezentujícího Slovensko
  • užití pavézy jako podkladu státního znaku
  • rudá hvězda je navíc umístěna v červeném poli, což odporuje heraldické zásadě neumisťovat barvu na barvu stejnou