Broumovské kostely se staly národní kulturní památkou

Broumovské kostely se staly národní kulturní památkou

Vláda České republiky prohlásila soubor deseti kostelů a jedné kaple na Broumovsku národní kulturní památkou. Unikátní soubor barokních sakrálních staveb představuje architektonické skvosty mistrně zasazené do krajiny.

„Máme velkou radost, že náš podnět vláda schválila. Status národní kulturní památky bude pro majitele kostelů, kterými jsou Římskokatolické farnosti – děkanství Broumov a děkanství Police nad Metují, znamenat větší prestiž spravovaných staveb a od toho plynoucí vyšší zájem ze strany turistů i médií. Na úrovni kraje budeme toto unikátní architektonické dílo podporovat a propagovat tak, aby všichni věděli, že v našem regionu máme hned dvě perly barokního stavitelství – hospitál Kuks a soubor broumovských kostelů,“ uvedla náměstkyně pro kulturu a cestovní ruch Martina Berdychová. Královéhradecký kraj podal podnět na prohlášení skupiny broumovských kostelů národní kulturní památkou na začátku loňského roku.

Jednotlivé stavby otce a syna Dientzenhoferových z tohoto souboru vznikly v poměrně krátkém období mezi lety 1709–1743, a to na zakázku tehdejšího opata břevnovsko-broumovského benediktinského kláštera Otmara Zinkeho. Ten chtěl tímto projektem nahradit nevyhovující síť dřevěných kostelů. Díky jeho snažení nevznikly jen barokní kostely, ale také kamenné kříže, plastiky, sochy, křížové cesty a další drobné sakrální stavby rozmístěné po celém broumovském regionu.

Pokud máte zájem o více informací z Královéhradeckého kraje může se stát členy facebookové skupiny Královéhradecko – informace, zajímavosti, zpravodajství.

„Každý kostel je unikátní originál, který barokní stavitelé zakomponovali do krajiny Broumovska. Dientzenhoferům se podařilo postavit nové dominanty na mírných návrších a v těžištích tehdy se rozvíjejících obcí. Současně vytvořili optické vazby mezi jednotlivými lokalitami, a to i směrem k areálu broumovského kláštera, který byl urbanistickým, duchovním a kulturním centrem regionu. Takové sepjetí lidských staveb s krajinou nemá v Česku ani ve světě obdoby,“ doplnila Martina Berdychová.

Do broumovské skupiny kostelů patří:

kostel sv. Michaela Archanděla, obec Vernéřovice (1719–1721, Kryštof Dientzenhofer)
kostel sv. Jakuba Většího, obec Ruprechtice (1720–1723, Kryštof Dientzenhofer)
kostel Všech svatých, obec Heřmánkovice (1722–1726, Kilián Ignác Dientzenhofer)
kostel sv. Barbory, obec Otovice (1725–1727, Kryštof Dientzenhofer)
kostel sv. Anny, obec Vižňov (1724–1727, Kilián Ignác Dientzenhofer)
kostel sv. Prokopa, obec Bezděkov nad Metují (1724–1727, Kilián Ignác Dientzenhofer)
kostel sv. Václava, obec Broumov (1728–1729, Kilián Ignác Dientzenhofer)
kostel sv. Markéty, obec Šonov (1726–1730, Kilián Ignác Dientzenhofer)
kostel sv. Maří Magdalény, obec Božanov (1733–1738, Kilián Ignác Dientzenhofer)
kaple P. Marie Sněžné na Hvězdě, obec Hlavňov (1732–1733, Kilián Ignác Dientzenhofer)

Do skupiny broumovských kostelů patří a je také prohlášen za národní kulturní památku kostel sv. Jiří a Martina v Martínkovicích. V letech 1692–98 vznikl přestavbou gotického kostela na barokní podle návrhu Martina Allia z Löwenthalu a je nejstarší stavbou prohlašovaného souboru. Stojí významově a historicky na samém počátku monumentálního projektu barokní stavební obnovy regionu.

Otec a syn Dientzenhoferové se během plánování kostelů brilantně vyrovnali také s požadavky zadavatele na jednoduchý typ venkovského kostela, který měl být zdobným a důstojným místem pro uctívání Boha, ale současně neměl být příliš drahý. Náklady totiž hradily jednotlivé farnosti, opatství jim pouze zapůjčilo polovinu peněz na stavbu a poskytlo vyřazený mobiliář z jiných kostelů. Objednané stavby přitom musely pojmout poměrně početnou populaci jednotlivých vesnic, které v té době měly i kolem 1500 obyvatel. Broumovský region byl poměrně hustě osídlen, teprve po konci druhé světové války došlo k odlivu obyvatel a přes 20 000 Němců muselo opustit své domovy.

Můžete zanechat svůj komentář: