PeopleTogether

zpravodajský web nejen pro Východní Čechy

Sport a dlouhověkost – který sport je nejlepší?

6 min read

Sportovní aktivita má výrazný pozitivní vliv na lidské zdraví a zpomaluje biologické procesy stárnutí. Seriózní pokusy o zmapování efektu pravidelně prováděného rekreačního sportu na zdraví a na délku života jsou ale zatím vzácné. Nové poznatky ovšem naznačují, že vliv na zdraví a délku aktivního života má nejen intenzita či doba cvičení, ale i další faktory včetně sociálních interakcí.

Řada studií již 60 let prokazuje pozitivní efekt pohybu a sportu na zdraví a udržení duševní i tělesné výkonnosti. Pohyb snižuje riziko kardiovaskulárních onemocnění i dalších rizikových faktorů a zpomaluje biologicky podmíněné procesy stárnutí. Záleží ale na tom, jakou fyzickou aktivitu člověk provozuje? Nové důkazy ukazují, že zřejmě ano. Výsledky výzkumu publikované v renomovaném periodiku Mayo Clinic Proceedings dokládají možnost prodloužení délky života konkrétním typem sportu. V prospektivní kohortní studii započaté v roce 1991 sledovali autoři v průběhu 25 let 8577 obyvatel Kodaně v Dánsku (The Copenhagen City Heart Study). Účastníci vyplňovali dotazníky ke své fyzické aktivitě ve volném čase. Prováděla se měření výšky, váhy, krevního tlaku, EKG a laboratorní vyšetření. Pokud se vyskytla v anamnéze onemocnění srdce, cévní mozkové příhody, nádorová onemocnění nebo účastníci nedodali informaci ke své fyzické aktivitě ve volném čase, byli ze studie vyloučeni. Do sledovaného vzorku populace bylo zařazeno 1042 osob (12 %) se sedavým režimem a 5674 (66 %) fyzicky aktivních volnočasových sportovců. Obě skupiny byly v rámci studie porovnány.

Autoři se soustředili na osm typů sportovní aktivity – tenis, badminton, fotbal, jogging, cyklistiku, lehké kondiční cvičení, plavání a individuální sportovní aktivity ve fitcentru (trenažér chůze/běhu, eliptický trenažér, posilování). Skrze dánský registr osob (National Central Person Register) sledovali úmrtnost z jakékoli příčiny, před uzavřením studie zemřelo 4 448 účastníků. V porovnání se skupinou se sedavým režimem účastníci, kteří hráli tenis, žili průměrně o 9,7 roku déle. Jednotlivé sportovní aktivity a udávané prodloužení délky života jsou zobrazeny v tabulce.

Prodloužení délky života rekreační sportovní aktivitou

Sport / Získané roky života

  • Tenis 9,7
  • Badminton 6,2
  • Fotbal 4,7
  • Cyklistika 3,7
  • Plavání 3,4
  • Jogging 3,2
  • Lehké cvičení 3,0
  • Fitness centrum 1,5

Nejméně času trávili týdně sportem plavci (58 min.), nejvíce cyklisti (240 min.) a lidé navštěvující fitcentrum (599 min.). Aktivní skupina byla mladší a měla vyšší vzdělání nežli skupina se sedavým režimem. Někteří účastníci se věnovali týdně kratší dobu i dalším sportům. Hráči tenisu měli nejvyšší úroveň vzdělání, poněkud vyšší příjem na hlavu i spotřebu alkoholu než hráči badmintonu, fotbalu a skupina joggingu. Nejvyšší věk měli účastníci provádějící lehké kondiční cvičení, po nich pak skupina plavců a cyklistů. Výzkumníci sledovali a brali v úvahu i vícečetné variability – věk, pohlaví, týdenní objem sportovní aktivity, diabetes, vzdělání, příjem, sociální interakce a spotřebu alkoholu. Úroveň vzdělání byla ve skupinách stratifikována, aby byl jeho efekt při srovnávání sportů minimalizován.

Překvapením je určitě fakt, že týmové sporty se jevily lepší než individuální fyzická aktivita, byť intenzivnější. I pokud se analýza soustředila pouze na účastníky s univerzitním vzděláním, pořadí jednotlivých sportů zůstalo nezměněno (statistický interval spolehlivosti byl vzhledem k menším číslům širší). Velké rozdíly v udávaném prodloužení délky života nešlo přičíst ani délce času stráveného cvičením, právě individuální aktivity ve fitcentru, při kterých účastníci strávili hodně času, ukazovaly nejnižší přínos k prodloužení života. Nejlepší výsledky dosáhly sporty vyžadující náhlý velký výdej energie pro velké svalové skupiny a pohyb celého těla, zatímco sporty typicky prováděné jako kontinuální zátěž měly výsledky horší. Srovnání výsledků u joggingu (3,2 roku) oproti tenisu (9,7 roku) také může znamenat, že mírná zátěž může být pro prodloužení délky života lepší než zátěž velká. Dále autoři spekulují, že význam má i vyšší míra sociální interakce, dobré týmové vztahy a pravidelná setkávání účastníků u týmových sportů.

Obdobné závěry přinesl v roce 2016 British Journal of Sports Medicine. Studie sledovala skupinu 80 000 účastníků v průměrném věku 52 let rozdělenou na aktivní sportovce a osoby se sedavým režimem. Při srovnání obou skupin bylo podobně jako u dánské studie shodně zjištěno signifikantní snížení mortality (o 47 %) právě u sportů, které mají i společenský rozměr, tedy u tenisu, badmintonu a squashe. U dalších sportů byl efekt následující: plavání 28 %, aerobik 27 % a cyklistika 15 %. K velkému překvapení v této studii běh nebyl spojen s průkazným snížením rizika.

Na očekávanou délku života zjevně působí řada vlivů, které není úplně jednoduché oddělit. Řada epidemiologických studií například shodně ukazuje, že délku života pozitivně ovlivňuje vzdělání či míra sociálních interakcí. Výsledky dánské studie jsou zajímavé tím, že dokládají, že na prodloužení délky života má vliv sport sám o sobě, protože ve skupinách s různou úrovní vzdělání vycházely výsledky jednotlivých sportů shodně. Aby se vyloučil vliv případné lepší zdravotní péče u vyšších příjmových skupin, byl příjem ve statistickém vyhodnocení zohledněn.

Co říci závěrem? Výsledky studie sice nelze interpretovat ve smyslu jasná příčina a její důsledek, nelze ji ale ani podceňovat, ukazuje směr dalšího uvažování a výzkumu v oblasti prodloužení zdravého aktivního života. Zdá se ale, že když jde o sport, nejlepší bude zřejmě vybrat si ten týmový s dobrými přáteli.

Autor: MUDr. Petr Podroužek, CSc., odborný ředitel EUC Laboratoří

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

%d blogerům se to líbí: